1Ježíš vstoupil na loď a přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.
2A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“
3Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“
4Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle?
5Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘?
6Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ - tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
7On vstal a odešel domů.
8Když to viděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.
9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.
11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“
12On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
13Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť‘. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
14Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se ho: „Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“
15Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.
16Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.
17A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“
18Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“
19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se jeho šatu.
21Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
22Ježíš se obrátil a spatřiv ji, řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva.
23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,
24řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali.
25A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.
26Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.
27Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
28A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“
29Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“
30A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: „Ne, aby se to někdo dověděl!“
31Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.
32Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.
33A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: „Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.“
34Ale farizeové říkali: „Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“
35Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu.
36Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.
37Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo.“
38Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!“