1Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
2Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
3Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
4Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
5Či myslíte, že nadarmo je psáno: ‚Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil‘?
6Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘
7Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
8Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
9Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
10Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
11Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
12Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
13A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ -
14vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
15Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“
16Vy se však vychloubáte a chvástáte.
17Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.