18Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
19Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
20Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
22Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
23I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
24Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
25Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
26O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
27Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
28Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
29Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
30Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
31Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.