11 And when they bring you unto the synagogues, and unto magistrates, and powers, take ye no thought how or what thing ye shall answer, or what ye shall say:
12 For the Holy Ghost shall teach you in the same hour what ye ought to say.
14Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist.
15Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
16Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!
17Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
18mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem.
19Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
20Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc!
21Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou;
22zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl.
23O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
24Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni!
25Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.
26Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
27Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.
28Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů.
29Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout.
30Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová.
31Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení,
32to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: „To učinil on!“