1Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
2Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
3Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
4a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni mu odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“
5A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
6Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“
7Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
8Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.
9Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
10a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘
11A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“
12Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
13Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“
14On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
15O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
16Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš.
17Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“
18Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
19Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“
20Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
21Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“
22Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“
23Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě více křičeli: „Ukřižovat!“
24Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc.“
25A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a naše děti!“
26Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
27Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
28Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
29upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“
30Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
31Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
32Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
33Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘,
34dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
35Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;
36pak tam stáli a střežili ho.
37Nad hlavu mu dali nápis o provinění: „To je Ježíš, král Židů.“
38S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
39Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou
40a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“
41Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
42:Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho!
43Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“
44Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
45V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
46Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lama sabachtani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?‘
47Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“
48Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
49Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“
50Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
51A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
52hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
53vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
54Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“
55Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;
56mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
57Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
58Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
59Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
60a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
61Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.
62Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘
64Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob,aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“
65Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“
66Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.