1Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.
2Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen pravím vám, už mají svou odměnu.
3Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,
4aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
5A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen pravím vám, už mají svou odměnu.
6Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
7Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
8Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
9Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
10Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
11Náš denní chléb dej nám dnes.
12A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
13A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
14Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;
15jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
16A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
17Když se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj,
18abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
19Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
20Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
22Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
23Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
25Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
27Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
28A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou -
29a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich.
30Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?
31Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
32Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
33Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
34Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení.