2Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“
3On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned byl očištěn od svého malomocenství.
4Tu mu Ježíš pravil: „Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal - jim na svědectví.“
5Tu když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho:
6„Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“
7Řekl mu: „Já přijdu a uzdravím ho.“
8Setník však odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.
9Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, pak jde; jinému ‚pojď sem‘, pak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, pak to udělá.“
10Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a řekl těm, kdo ho následovali: „Amen, amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.
11Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském;
12ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.“
13Potom řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.“ A v tu chvíli se sluha uzdravil.
14Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce.
15Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.
16Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,
17aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.‘
18Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.
19Jeden zákoník přišel a řekl mu: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“
20Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
21Jiný z učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.“
22Ale Ježíš mu řekl: „Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“
23Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.
24V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.
25I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“
26Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.
27Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?.“
28Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit.
29A dali se do křiku: „Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?“
30Opodál se páslo veliké stádo vepřů.
31A zlí duchové ho prosili: „Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!“
32On jim řekl: „Jděte!“ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách.
33Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých.
34A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.