1Věrnáť jest řeč, žádá-li kdo biskupství, žeť výborné práce žádá.
2Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení,
3Ne piján vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec,
4Kterýž by dům svůj dobře spravoval, kterýž by dítky měl v poddanosti se vší poctivostí.
5(Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?)
6Ne novák, aby nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo.
7Musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osídlo ďáblovo.
8Takž podobně jahnové mají býti poctiví, ne dvojího jazyka, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku,
9Mající tajemství víry v svědomí čistém.
10A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony.
11Též i manželky ať mají poctivé, neutrhavé, středmé, ve všem věrné.
12Jahnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by dítky dobře spravovali i své domy.
13Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši.
14Totoť píši tobě, maje naději, že brzo příjdu k tobě.
15Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domě Božím obcovati, kterýž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy.
16A v pravdě velikéť jest tajemství pobožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, zhůru přijat jest v slávu.